Citát Měsíce:
CO JE CO 23.12.2001 00:00 | Zdena | zdraví a pivo
Začneme tím základním pojmem a to je bez pochyby pivo, kvašený nápoj z obilí, nejčastěji z ječného sladu, zpravidla ochucovaný chmelem. Mnozí z Vás si jistě vzpomenou, jak nadšeně pomáhali chmelu růst, či ho sklízet. Mimochodem jediným vědcem, který se seriózně zamýšlel nad mechanizací sklizně chmele byl český velikán vídeňského původu Jára Cimrman. Jeho myšlenka, jak už to u geniálních nápadů bývá, byla jednoduchá. Strhnout štok, ručně očesat pouze listí a liánu protáhnout dírou, čímž by nám zbyly kýžené šišky. No…
Pivo se dělí na různé typy. U nás naprostá většina vyráběných piv je ležák, pivo spodně kvašené a dokvašované při nízkých teplotách. Může mít libovolnou barvu i sílu.
Pivo kvašené svrchním kvašením zejména při vyšších teplotách je ale (termín používaný v anglicky mluvících zemích).
Piva pšeničná mají bílou pěnu a jsou především světlá, ostřejší, štiplavější a lépe utišují žízeň.
Dostávám se k typu kozel, který však nemá pranic společného s výrobky pivovaru Velké Popovice. Je to výraz označující velmi silná pivka, často tmavá a zpravidla ležáky, může však jít i o silná pšeničná pivka. Obsah alkoholu 6 % a více.
S Londýnem bývá spojováno tmavě hnědé až černé pivo, vyráběné ze sladu dotahovaného za vysokých teplot, většinou svrchně kvašené – typ porter.
Původem anglický tmavě hnědý až černý je také stout. Vyrábí se z praženého sladu, nejčastěji svrchním kvašením.
Různá piva, různé chutě a vůně. Degustátoři je často opisují a přirovnávají k jiným jídlům či nápojům. Například: ananasová, banánová, bylinná, cedrová, čajová, čokoládová, grapefruitová, hrozinková, hrušková, chmelová, jablečná, jahodová, karamelová, kávová, kouřová, kvasničná, lékořicová, máselná, oříšková, pomerančová, topinková, trávová, větrová…etc.. Pro mnohé tyto chutě byste však museli ochutnat piva vyráběná v zahraničí.
Hořkost by se mohla zdát jako negativní vlastnost, avšak u piva se jedná o pozitivum. Pochází z chmele a v různé intenzitě ji obsahují všechna piva.
Plnost což není přímo chuť, ale spíše pocit v ústech od jemné až po sirupovou. Málo plná – prázdná – piva bývají hluboko prokvašená a jejich lehký charakter tak dobře utišuje žízeň. Plná piva bývají rmutována při vyšších teplotách čímž vznikají některé obtížně kvasitelné sacharidy. Slad s vysokým obsahem škrobů, někdy i předčasné přerušení kvašení, dodává sirupovitost.
Ať tak anebo tak, pamatujte, že ne všechny piva jsou pouhými zaháněči žízně a ne všechny jsou určeny k popíjení z půllitrů v hospodě či snad z kelímků na fotbale. Jejich výroba je alchymií a konzumace velkým potěšením, když víte jak na NĚ.
Diskuse
|
|
|
|
Pokud chtete být informováni o nových článcích na Zdeně a pivo zadejte zde svoji emailovou adresu
|